Spojené arabské emiráty bez cestovky

Níže náš itinerář a náklady na týdenní cestu do Spojených arabských emirátů (SAE) na vlastní pěst. Vyrazili jsme na konci února i s naším dvouletým synem a záměrně se zcela vyhnuli Dubaji, i když chápu, že na nejvyšší budovu světe Burj Khalifu člověk chce. Chtěli jsme zjistit, co je k vidění v ostatních emirátech.

Do Abu Dhabí jsme také nejeli, a to kvůli v té době ještě potřebnému PCR testu na vstupu (=další náklad). Emiráty bych doporučila jako destinaci, kam v zimě vyrazit za teplem. Nicméně co se objevování týče, nebylo to za nás žádný velký terno. Od cestovatelky to bude znít blbě, ale prostě tam toho moc není.

Lidé bydlí v domech obehnaných vysokými zdmi, všude jezdí auty a nákupní centra nás nebaví. Navíc není tak lehké se vykoupat na pláži mimo hotel – často jsou tu totiž pláže soukromé a nedostanete se na ně. I tak si do Emirátů můžete zaletět pro výjimečné zážitky, však posuďte sami.

Další články: Kam v zimě za teplem • Vše o kabinových zavazadlech • Tenerife v zimě • Jak na zpožděný/zrušený let • Madeira • Azory • Jak sbalit do příručního • Korfu • Výměna domovů

Letenky do Emirátů

Letěli jsme do Dubaje z Vídně s Wizzair za 8 800 Kč za 2 dospělé a jedno dítě do 2 let. Oproti Praze cena nižší o 18 tisíc. Na jaře 2023 se do Emirátů dostanete například z Vídně nebo Katowic – do Abu Dhabi a také s Wizzair. Dlouhého letu s Wizzair se nebojte, zvládli jsme to i s malým a pořád to je 5 hodin a ne 11. Tady je našich 11 tipů, jak zvládnout dlouhý let s dětmi.

Cestou zpět jsme do Vídně přiletěli pozdě v noci, a tak jsme si zaplatili levný hotel kousek od místa, kde jsme měli zaparkované auto. Dáváme přednost tomu se pořádně vyspat a vyrazit na cestu brzy ráno.

Praktické informace před návštěvou Emirátů

• V SAE je o 3 hodiny víc než u nás
• Pokud v Spojených arabských emirátech budete řídit, nezapomeňte si před odletem vyřídit mezinárodní řidičský průkaz, který se v Praze zajišťuje zde.
• Voda z kohoutku se v SAE nepije
• Na ženy tamní muži pokřikují a okukují je na pláži. Zahalovala jsem se střídmě – šaty ke kolenům, šátek přes ramena. Kolem hotelů se tam ale turistky promenují, v čem se jim zachce
• Alhokol se kupuje v tzv. cellar shopech
• Dost hotelových a apartmánových bazénů je vyhřívaných
• Stáhněte si náš česko-anglický slovník na cesty

Kolik nás stál týden v SAE bez cestovky?

Kolik nás stál týden v Emirátech na vlastní pěst? A je to levnější než s cestovkou? Pár drobných výdajů tu chybí včetně ceny svačin do auta na cestu do Vídně. Ubytování mohlo vyjít o cca 8 tisíc levněji, kdybychom například celou dobu zůstali v tom prvním hotelu. My ale rádi poznáváme, a tak jsme chtěli na více míst. Zároveň jsme zcela vynechali Dubaj.

• Celkem s CK z Prahy = 67 970 Kč
• Celkem sami z Vídně = 42 132 Kč
  • letenky 8 800 Kč, pouze s příručními zavazadly
  • parkování ve Vídni 1 200 Kč
  • autopůjčovna 4 600 Kč (autosedačku jsme měli vlastní, benzín 18 kč)
  • ubytování 23 732 Kč
  • jídlo 3 800 Kč (2 x korejská restaurace celkem 800 Kč, 1 x indická restaurace celkem 500 Kč, 2 x větší nákup v supermarketu cca 2 500 Kč

Ceny v supermarketu příjemně překvapily. Po delší době mimo EU jsem se probírala neznámými druhy zeleniny, placek. Levnými datlemi, kešu a pistáciemi.

Hotely v Emirátech a jejich ceny

Níže seznam hotelů, ve kterých jsme v SAE bydleli a kolik nás ubytování stálo. Seřazeno chronologicky. Pro detaily o jednotlivých hotelech čtěte itinerář níže.

• • 3 911 Kč – 2 noci apartmán, Ramada by Wyndham v Ajmanu
  • 8 164 Kč – 2 noci apartmán na ostrově u Ras al Khaimah
  • 4 249 Kč – noc v poušti s jídlem, The Dunes camping and Safari
  • 5 960 Kč – 2 noci v 5* Fairmont ve Fujairah
  • 1 448 Kč – noc ve Vídni, Arion Airport Hotel

• 

Půjčení auta v Emirátech

Na jaře 2022 stál benzín v Emirátech 18 kč. Auto jsme rezervovali přes Rentalcars, a protože jsme do Dubaje přilétali na lowcostový terminál T2, nebylo moc na výběr a vzali jsme ne moc dobře hodnocený AVIS (pozor, jinde je hodnocený dobře, vždy se dívajete na hodnocení přímo v destinaci). Auto z autopůjčovny na 7 dní nás stálo 4650 Kč. Řídí tam dost agresivně, blinkr neřeší, tak pozor na to.

Itinerář na týden v Emirátech

Ve zkratce v tomto odstavci, detailně v těch dalších: 2 noci v Ajmanu, 2 noci na ostrově u Ras al Khaimah, 1 noc v poušti s jídlem, 2 noci ve Fujairah, poslední den v Sharjah, po příletu zpět do Vídně 1 noc nedaleko parkingu.

Emiráty den 1 Ajman

Z letiště jsme za cca 30 min dorazili do 4* hotelu Ramada v Ajmanu. My na to nejsme zvyklí, připadali jsme si nepatřičně – portýr (nebo se mu říká jinak?) nám odjel zaparkovat auto a vyvezl zavazadla na pokoj. Resp. byl to apartmán s oddělenou ložnicí. Za 2 noci jsme dali 4200 Kč. Je to dost, ALE Emiráty jsou známé “levnými” luxusními hotely. Zas takovej luxus to ale nebyl. Jak Martin řekl: hard service zašlá sláva (zrezlý zrcadlo, ze stropu visely trubky, vybavení asi kdysi něco extra), ale soft servis paráda: rozhodli jsme se zajít na snídani v akci – prý že místo cca 360 kč jen 180. Jenže byla fronta a to fakt ne. Zkusili jsme oběd ve slevě – místo cca 780 kč jen 300 kč. Bylo to výborný – nejlepší byl výběr asi 10 salátů včetně blízkovýchodních.

Soukromá pláž pro nás byla taky novinka. Stejně jako lehátka a fasování ručníků bez příplatku. Byla pěkná, ale prostě to hned za silnicí a řadou výškových budov působilo zvláštním dojmem. Chráněná vysokým plotem. Sem tam se za ním ve vodě objevili týpci pokukující po turistech (turistkách?) a plavčík je hned odháněl.

Večeři jsme dali z vlastních zdrojů – zeleninový salát s fazolemi v tomatě, což je vzhledem k chybějícím nádobí včetně NOŽE výkon, a ještě dovoz z ČR – hovězí vývar! 

Emiráty den 2 Ras al Khaimah

Dopoledne to na ještě prázdné pláži bylo skvělý. V 11:50 zazvonil telefon, volala recepce, jestli víme, že je check-out ve 12. Příruční zavazadla jsme nebalili nijak kompaktně, naházeli jsme to do kočárku, následně do auta a vyrazili do RAKu.

Cestou zastávka na Mangrove beach s a la africkou kavárnou pro mě nebyla zajímavá. Sledování okolí podél silnice ano. Nic, nic, najednou osamocená velká budova, zase nic. Stádo velbloudů, nedostavěný dům, nic. Najednou u nadjezdu zelená tráva se zavlažováním, která by tam jinak vůbec nerostla. Takhle se ukazuje bohatství. 

Nákup v supermarketu, prodavači převážně Indové, Pákistánci, Filipínci. V Emirátech je pouze 11 % místních obyvatel, zbytek expati. Koupila jsem velbloudí mlíko, džus z guavy, dragon fruit, svazek koriandru. Vynechala olivový olej, zdál se mi drahý.

Příjezd do apartmánu na další dva dny proběhl netradičně. Na recepci jsem řekla, že máme pronajatý app. č. 402 a týpek mi vydal parkovací kartu s přístupem do bazénu, posilovny a na dětské hřiště. Apartmán byl odemčený, klíče uvnitř. Chvíli jsme váhali, zda jsme k někomu nevlezli.

Apartmán nádhernej, hned jsem se viděla na té krásné pláži vedle. Dali jsme na zahřátí bazén (vyhřívanej), dětské hřiště a vyrazili k moři. Jenže. Cesta a na jejím konci branka s cedulí, že dál mohou pouze rezidenti vedlejší řady vilek. Je to soukromá pláž. Úplně prázdná. Ne pro nás. A taky umělá. Večer Martin sjel do tzv. cellaru, jak říkají obchodům s alkoholem, pro víno a pivo. K jídlu byl salát z domácích zásob.

Emiráty den 3 RAK

Objevování naším stylem tu jde hůř. Měli jsme v mapě uložený opuštěný letadlo u bývalého letiště. Cestě k němu bránila vrátnice, prý tam armáda bude něco dělat, nesmí se tam. Tak že zajedem na ten skoroostrov, na kterém dle mapy zatím stojí jediný apartmánový dům, a proto jsme se tam neubytovali. Nechtěli jsme bydlet na staveništi. Přes závoru jsme se dostali. Zaparkovali u domu a vzali to rovnou na pláž. Všude kolem suť a najednou zelené keříky, stromy, okrasné květiny, dětské hřiště a zátoka s bělavým pískem. Pár lehátek, slunečníky, plavčík a securiťák.

Dělali jsme, že jsme odtamtud a vůbec není divný soukat se do plavek až na lehátku. Ten bělavý písek se ukázal jako nahrubo nasekaný mušle a kdo ví co ještě vytažený ze dna moře a převezený sem. Člověk opravdový písek na pláži docení, až když pozná ten rozdíl. Řeším blbosti, co? Jenže tady těch umělých věcí je tolik. Na oko krásných. Často nikým nevyužívaných viz ta pláž hned vedle našeho ubytování, kam jsme nemohli. Za dva dny jsme viděli se tam koupat jednoho. Psa.

A tak jsem začala být trochu podezíravá. Co všechno je tu ještě umělé? Ty ryby jsem doplavaly samy nebo je tu vysadily? Ty želvy sem zavítají samy od sebe nebo je lákají na uměle do moře vypuštěný plankton? Snad ne. To je jen moje fantazie. My jsme nakonec mohli na pláž na druhé straně ostrova a jak jinak, než autem. V podstatě až ke slunečníku. Ráno nikde nikdo. Pak přijeli jedni. Ukázalo se, že Češi. Taky se vám to stává? Nikde nikdo a pak…taky Češi? Skončilo to tím, že jsme si ve vodě všimla malé modré medúzy. I tak to bylo dobrý.

Martin si po cestě všiml upoutávek na RAK Fine Arts Festival – 3. února až 31. března 2023. V původní vesničce, kde dřív bydleli lovci perel, než dostali nabídku přestěhovat se do Abu Dhabí. Ze dne na den odešli, domky tam zůstaly a postupně se z nich staly ruiny. Plánovali jsme se tam jet podívat tak jako tak, takže spojit to s festivalem umění ideální. Ten festival předčil veškerá očekávání. Genius loci místa silný. Obrazy od různých umělců rozvěšené po celé původní vesnici. Ochutnávka místních dobrot. Ukázka řemesel. Ta vesnice by byla zajímavá i sama o sobě, takhle to ale nemělo chybu.

Emiráty den 4 poušť

Cestou do pouště jsme se stavili na kopci Jebel Jais s vyhlídkou a dobrým dětským hřištěm. Na lanovku byla fronta, a tak jsme se porozhlídli o trohu níže a stačilo. Možná to za tu cestu po prašné cestě ani nestálo.

Rezervovali The Dunes camping and Safari na jednu noc. Vybrali jsme glampingový stan, protože domek na kuří noze neměl vlastní koupelnu. Cena včetně večeře, snídaně, pitného režimu, datlí. Cestou na místo jsme potkali pár velbloudů a Martin to autem sem tam začal brát po písečné cestě místo té “hlavní” štěrkové. Pokud nechcete do pouště přes noc, tak můžete zkusit tento výlet se čtyřkolkami a velbloudy.

Na místě nás hned začal fotit týpek. A pak další dva. Říkám si, co je? Dali jsme si na přivítanou kafe a datle a s cílem vyzkoušet všechno, co se tu dá, vyrazili k ozdobeným (či jak to nazvat…) velbloudům. Nejdřív mi to přišlo jako dobrý nápad. Adámek se svézt nechtěl, skončila jsem na jeho hřbetu sama s otravnýma fotografama, co prej ať zamávám. Došlo mi, že ta projížďka zdarma je hlavně proto, aby udělali fotky, který kupovat stejně nehodláme. Líto mi je velbloudů.

O pár metrů vedle možnost zkusit sand bashing – snowboard na duně. Narovinu jsem řekla fotografovi, ať už nás nefotí, že nic nekoupíme a ani na ten západ slunce nepůjdem. Snowboard na písku moc nejede. Na čtyřkolky jsme nešli, od toho přijeli jiní turisté. Martin vylezl za plot do “volné” pouště, aspoň chvíli byl mimo spáry atrakce. Poprvé jsem se nechala pokreslit hennou, kterou jsem si hned rozmazala, takže to vypadalo, jako kdybych přebalovala h…

My se nejvíc těšili na jídlo, museli jsme ale vydržet doprovodný program. Na pódiu se rychle dokola točí týpek s velkou zdobenou sukní. Je dobrej! Další číslo je polykání ohně. Nás tohle nebaví, možná kdysi na pláži v Thajsku. Do toho nám chodili nabízet cetky (suvenýry) a shishu (vodní dýmku). Pomoc, nechutná turistická atrakce! Jídlo! Dobrej bufet, spokojenost.

Program končil břišním tancem a já se celou dobu bála, že si mě vytáhne na podium. Krom tance břišního ukázala také solidní ovládání svých prsních svalů – do čtverce: nahoru, doprava, dolů, doleva. No a v jinak tiché poušti jsme si zbytek večera “užili” s nejspíš zhulenýma asi Indkama, které holt ani po upozornění nedokázaly své projevy – aspoň že – radostných emocí, ztlumit. Text vyznívá dost negativně, protože nám šlo hlavně o noc v poušti a program kolem jsme nepotřebovali.

Emiráty den 5 a 6 Fujairah

Poslední dvě noci v Emirátech jsme totiž strávili v pětihvězdičkovém hotelu, protože ty tam jsou oproti jiným zemím tak trochu za babku 🤣 Martin je z oboru, a tak se vyzná a vybral tento Fairmont. Ten si totiž zakládá na tom, že vždy nese prvky místa, kde se nachází. Na závěr dovolené jsme chtěli hotel s pláží, protože kvůli nemožnosti se převléknout z mokrých plavek dřív než na hotelu mi přišlo nepraktický na pláž dojíždět autem.

Stál 3500 Kč na noc. Bez snídaně. Zaparkovali nám auto. Milion tašek s jídlem ze supermarketu a naše příruční bágly dovezli na pokoj. Soukromá pláž, tři bazény – adults only, velké brouzdaliště a třetí pro děti, vířivky. Animační program, dětský koutek s hlídáním nad 4 roky tuším. Heliport jsme nevyužili.

Martin se objednal do sauny a mně paní ve wellness řekla, že dámská je rozbitá a neví, kdy půjde. Škoda, říkám si. Jsem ale v pětihvězdičkovém hotelu, říkám si hned na to. A tak jsem zavolala na recepci s dotazem, jakou kompenzaci mi za nefunkční saunu nabídnou (ano, chtělo to asertivitu, né že bych si v tom libovala). Nejdřív se na mě skoro utrhli, že je zavřená kvůli covidu, ale když jsem jim řekla, že pánská rozhodně zavřená není, ukázalo se, že wellness pro ně provozuje jiná firma a že moc mezi sebou nemluví. Za chvíli volali a nabídli 30 min masáž. Byla drsná a masérky medium stisk by byl v ČR považován za brutální. Nejlepší bylo posezení v útulném koutku s jemným osvětlením, čajem a datli.

Jídlo jsme pokryli z vlastních zásob, to už víte. Rychlovarná konvice na pokoji byla základem. Vodu nám doplňovali dle potřeb. Za jídlo jsme tam utratili nulu a ještě shodou náhod dostali točenou zmrzlinu zdarma. Zahlídli jsme upoutávku na happy hour v hotelovém sport baru. Všechny drinky za polovic, to už bychom se mohli dostat na cenu „to dáme“. A taky že jo. Sklenka červeného vyšla na nějakých 130 Kč a velké pivo taky tak. Sice jsme v baru byli v devět večer zcela sami, ale on ten hotel celkově vypadal napůl prázdný.

Emiráty den 7 Sharjah

Poslední den jsme zajeli do Sharjah, kde jsme nejdřív chtěli s Adámkem do parku s hřištěm, leč byl přes oběd zavřenný a museli jsme počkat na otvíračku. Hned vedle jsme navštívili jednu netradiční instalaci. Jmenuje se Rain room a jde o místnost, kde prší. JENŽE…prší všude, jen ne na vás. Jak to? Když se člověk pohybuje pomalu, čidla o něm ví a vypnou nad ním vodu.

Asi je to dobrá věc pro fotografy a lidi, co chtějí parádní fotku v dešti, jak jsem při hledání dalších fotek z Rain room na sítích zjistila. A nebo když si chcete postát v dešti, ale nebýt mokrý. No v podstatě jako když stojíte ve slejváku pod deštníkem. Blbost na omezených 15 minut. Teď mě napadá, zda kdyby tam šlo fakt hodně lidí naráz, jestli by přestalo pršet úplně?

Shrnutí našeho týdne v Emirátech

V únoru nám ten týden v teple děsně bodl. Emiráty na vlastní pěst můžeme doporučit, jen nečekejte nějaké velké objevování náhodných míst (jak to máme rádi my). Užijete si koupání, poušť a kdo ještě nebyl, tak Dubaj. No a my třeba někdy příště do Abu Dhabí.

Další články: Vše o kabinových zavazadlech • Tenerife v zimě • Jak na zpožděný/zrušený let • Madeira • Azory • Jak sbalit do příručního • Korfu • Švýcarsko • Výměna domovů