Tchaj-wan na 10 dní: náš itinerář kolem ostrova + praktické tipy

Tchaj-wan se dá za 10 dní dobře poznat hlavně vlakem a autobusy. My jsme objeli ostrov přes méně turistické východní pobřeží: Tchaj-pej → Taroko → Yuli a Walami trek → Dulan → Taitung → Liuqiu → Tchaj-pej. Auto jsme měli jen na dva dny u Taroka, v Yuli a na Liuqiu jsme si půjčili motorku. Nejvíc nám utkvěly džungle, želvy a překvapivě zábavný Taitung.

Z ČR se na Taiwan dostanete jednoduše: přímé lety Praha–Tchaj-pej mají China Airlines i STARLUX Airlines. Níže najdete náš itinerář po Taiwanu, co vidět, jak se přesouvat a za co jsme platili. My to tam máme moc rádi a rádi lítáme přes Taipei také do dalších zemí – Austrálie to byla naposled.

Na Tchaj-wan jsme se podívali náhodou. Koupili jsme totiž letenky Káhira-Bangkok s Oman Air v business class (chybový tarif) a přemýšleli jsme, kam se v Asii pojedeme podívat. Z Bangkoku létají nízkonákladovky na Taiwan, chvíli jsem se na VŠ učila čínsky a nedostala se tam na výměnný pobyt, tak proč ne!

Náš itinerář po Tchaj-wanu na 10 dní

Původní rozpis naší cesty zahrnuje 10 nocí, tedy při příjezdu první den odjezd až 11. den. Je to důležitý rozdíl při nákupu letenek. Tabulka ukazuje skutečné zastávky, pod ní najdete úpravu pro přesně deset kalendářních dní na ostrově.

Dny a zastávka	Noci	Co jsme tu dělali
1–2: Hualien / Taroko	2	Soutěska a výlety autem, dnes nutná úprava podle uzavírek.
3–4: Yuli	2	Walami trek, okolí města a výlety na motorce.
5: Dulan	1	Východní pobřeží, pláž a bývalý cukrovar.
6: Taitung	1	Město a parky na kole, noční trh a hudba.
7–8: Liuqiu	2	Želvy, šnorchlování a výlety po ostrově.
9–10: Tchaj-pej, odjezd 11. den	2	Taipei 101, Maokong a Beitou.

Máte opravdu jen 10 dní na místě? Vynechala bych noc v Dulanu, který nás tolik nenadchl: dny 1–2 Hualien a přístupné okolí, 3–4 Yuli, 5 Taitung, 6–7 Liuqiu, 8–9 Tchaj-pej, 10 odlet. To je devět nocí. Po dlouhém letu si ale neplánujte těsný návazný přesun a před mezinárodním odletem už buďte na hlavním ostrově.

Pozor na Taroko: naše dva dny v soutěsce dnes nelze zopakovat 1:1. Před rezervací nocí zkontrolujte aktuální přístupnost, podrobnosti a oficiální odkazy jsou níže.

Praktické tipy před cestou na Tchaj-wan

Vízum a Taiwan Arrival Card

Čeští občané mohou na turistickou cestu přijet bez víza až na 90 dní. Potřebujete pas platný nejméně šest měsíců při vstupu a zpáteční nebo navazující letenku. Podmínky si před odletem zkontrolujte u tchajwanského konzulárního úřadu.

Před příjezdem vyplňte Taiwan Arrival Card (TWAC). Od října 2025 je příjezdová karta online, od 15. července 2026 ji lze vyplnit během sedmi dní před příjezdem. Oficiální TWAC je zdarma – za vyplnění na prostřednickém webu nemusíte platit.

Peníze a placení

Platí se tchajwanským dolarem (TWD, také NT$). Na trzích a u menších podniků se hodí hotovost, na kartu bych mimo velká města nespoléhala (naposledy byl problém i v Taipei v jedné kavárně, musela jsem do bankomatu). Nám několik bankomatů na letišti nefungovalo, ale nakonec jsme peníze vybrali. Mějte rezervu a nesázejte vše na jednu kartu.

Internet a eSIM

Na hledání spojů a překlad jídelníčků jsou mobilní data nutností. Stáhněte si appku Saily a před nákupem zkontrolujte tarif pro Taiwan i podporu eSIM ve vašem telefonu. Ušetříte 5 USD, když v appce zadáte kód CESTUJZABABKU. Offline mapy si stáhněte předem – mapy.com i Google Maps.

Doprava po Tchaj-wanu: vlaky, autobusy a trajekty

Většinu našeho okruhu jsme zvládli vlakem a autobusy. Na východním pobřeží počítejte s běžnou železnicí TRA, vysokorychlostní HSR vede po západní straně ostrova. My jsme ji využili při návratu ze stanice Zuoying u Kaohsiungu do Tchaj-peje. Do Dulanu jsme z Taitungu pokračovali autobusem, na Liuqiu lodí z Donggangu.

Dálkové vlaky si rezervujte předem, zvlášť kolem víkendů a svátků. Jízdenky TRA koupíte na oficiálním webu, rezervace se běžně otevírají 28 dní před cestou. HSR a TRA jsou různí dopravci a jejich nádraží nemusí být na stejném místě. V městech se hodí dopravní karta EasyCard, ale nenahrazuje rezervaci místa v dálkovém vlaku.

Půjčení auta a řidičák

Auto na celý okruh podle naší zkušenosti není nutné. My zkusili Avis u Taroka a byli spokojení, ale půjčení auta nám přišlo drahé. Dnes navíc auto nevyřeší uzavřené stezky ani omezení průjezdu soutěskou. Nabídky a podmínky půjčoven můžete porovnat přes DiscoverCars.

Na řízení si vezměte český i mezinárodní řidičský průkaz. Podle České ekonomické a kulturní kanceláře v Tchaj-peji jsou pro krátkodobé návštěvy uznávány mezinárodní průkazy podle ženevské i vídeňské úmluvy. Pro skútr nebo motorku potřebujete odpovídající oprávnění, samotná možnost půjčit si ji neznamená, že ji smíte řídit. Zkontrolujte i krytí v pojištění.

Co si vzít a na co se připravit

Hodí se rychleschnoucí oblečení, pláštěnka, pevné boty na trek a vlastní hygienické drobnosti. Na většině ubytek jsme měli ručníky i základní kosmetiku. Vlastní hygienické potřeby si ale přibalte. Mluví se mandarínskou čínštinou – pár pozdravů a číslovek pomůže. Lidé na nás byli moc milí a ochotní.

Pro nabíjení potřebujete adaptér pro americký typ zásuvek A/B. Například SKROSS USA PA29 je pro zásuvky typu B se zemnicím otvorem, do dvouotvorové zásuvky A se nehodí. Na nabíječce si ověřte rozsah 100–240 V, protože na Tchaj-wanu je 110 V a samotný adaptér napětí nemění. Na zvládnutí časového posunu mám svoje tipy proti jet lagu.

Přímé lety Praha–Tchaj-pej

Z Prahy na letiště Taiwan Taoyuan létají bez přestupu China Airlines a STARLUX Airlines. STARLUX linku spustil 1. srpna 2026 a Praha se stala jeho první pravidelnou evropskou destinací. Odlet z Prahy je z Terminálu 1, seznam dopravců najdete na webu Letiště Praha.

Počítejte zhruba se 12–13 hodinami letu směrem do Tchaj-peje, konkrétní délka se liší podle dopravce a letového řádu. Například říjnový letový řád STARLUX do 24. října 2026 uvádí odlet 10:45 a přílet další den 5:10 místního času, tedy 12 hodin 25 minut.

Zpáteční letenky v economy vycházejí zhruba od 20–21 tisíc Kč: China Airlines i STARLUX. Je to orientace podle nabídek pro vybrané termíny, ne garantovaná cena. Před letem můžete využít Mastercard Lounge v Praze na T1 podle podmínek své karty.

My jsme do Tchaj-peje jsme přiletěli ve tři hodiny ráno, a tak jsme se dospali na letišti v tranzitní zóně. Ráno jsme si tam dali sprchu a hurá na pasovou kontrolu. Rozhodli jsme se pro východní pobřeží – menší města a víc přírody.

Taiwan: kolik stojí ubytování, jídlo a vstupné

Položka	Cena
Dulan / Taitung – naše ubytování	1 800 TWD
Ocean BB na Liuqiu	2 300 TWD za pokoj se snídaní
Sunrise Business v Taipei	1 900 TWD za dvoulůžkový pokoj a noc se snídaní
Motorka na Liuqiu	300 TWD / 24 hodin včetně benzínu
Jídlo v naší jídelně v Yuli	60–80 TWD
Maokong Gondola	180 TWD jedna jízda / 300 TWD denní pas, ověřeno 1. 10. 2026.
Taipei 101, základní vstup	600 TWD, ověřeno 1. 10. 2026.

Taroko – soutěska, která nám vzala dech (2 noci)

Taroko v roce 2026: co je otevřené

Soutěska se postupně zpřístupňuje, ale stále nejde převzít náš původní program beze změn. Při kontrole 1. října 2026 byly Shakadang Trail a Zhuilu Old Road uzavřené. Přístupné jsou některé jiné úseky, například Dekalun, Tianxiang a Lushui mají jen částečný přístup.

Ještě před rezervací ubytování a znovu ráno před cestou otevřete oficiální přehled stezek NP Taroko a informace k příjezdu autem. Omezení na silnici se mění podle oprav, sesuvů a počasí. Dvě noci proto plánujte jako pobyt v oblasti Hualienu s flexibilním programem, ne jako příslib dvou celých dnů v soutěsce.

Jak jsme Taroko zažili my

Dojeli jsme vlakem do Hualienu a půjčili si tam auto na dva dny. Rovnou jsme vyrazili na průzkum soutěsky Taroko, kde bylo hodně turistů a autobusy ucpávaly cestu. Ráno a po 17. hodině to bylo lepší. Nocovali jsme v Hong Ying BB ve Fushi. Byli moc milí, cítili jsme se tam doslova jako doma (dostali jsme domácí pantoflíčky, přizvali nás k oslavě narozenin).

Další možností ubytování v oblasti Taroka je Taroko Formosa Homestay v Xiulinu. Má pokoje s vlastní koupelnou, klimatizací a balkonem, takže se hodí i na delší zastávku při cestě po východním pobřeží. K dispozici je soukromé parkoviště, což oceníte, pokud si stejně jako my půjčíte auto.

Yuli a Walami trek – 2 noci

Walami dnes: celá cesta k chatě měří 13,6 km jedním směrem. Podle správy NP Yushan není na prvních 7 km potřeba parkové povolení, pro pokračování dál už ano. Před výletem si ověřte průchodnost a povolení pro svůj termín.

Do Yuli jsme dojeli vlakem a z nádraží došli pěšky do ubytka Yulibnb – pěkný a nový, jen na snídani to bylo do spřátelené jídelny daleko a moc jsme si nepochutnali. Za 800 TWD jsme si půjčili motorku na dva dny, včetně benzínu, kterej nám tam přišel hrozně levnej. Hned odpoledne jsme vyrazili na Sixty stones mountain. Je to docela daleko a my měli smůlu – zatáhlo se, a tak jsme toho moc neviděli. Rozhodně ale krásné místo. Cestou zpátky jsme mrkli na cyklostezku vedoucí bývalou železniční tratí – všude ve městě půjčují kola, a tak se dá vyrazit na cyklovýlet. My už ale měli motorku.

V Yuli se podívejte také na 910 Hostel (Chengdong). Kromě pokojů nabízí sdílenou kuchyň, zahradu a terasu, takže se tu dá po výletu v klidu posedět nebo si něco připravit k jídlu. Při výběru pokoje se podívejte na jeho konkrétní vybavení, zvlášť pokud chcete vlastní koupelnu.

Kde se v Yuli najíst? Naprosto skvělou jídelnu jsme našli o ulici vedle Yulibnb – kde se nachází ubytko Bamutian (najdete na maps.me), jen přesně na druhém konci ulice. Menu v anglině nemají, ale stačí se mrknout k sousednímu stolu a ukázat, které jídlo se vám líbí. A taky mají na zdi pár fotek. Jídlo stálo 60–80 TWD, což je luxusní cena. Měli jsme seafood nudle, curry soup a knedlíčky. Na hlavní jídelní ulici táhnoucí se severně od centrálního kruháče jsme našli skvělou japonskou restauraci opět za fajn ceny. Yuli je celkově moc příjemné město se spoustou podniků a přívětivými lidmi. Cítíte se být skoro na vesnici, ale žije to tu.

Druhý den jsme se vydali na Walami trek do národního parku Yushan. Tady se nám hodila motorka. Dojeli jsme k ředitelství parku, kde nám zdarma vydali povolení, pak jsme přijeli na policii, kde povolení zkontrolovali, a nakonec dojeli na začátek treku. Trek vede k boudě Walami a je dlouhý 13,6 km jedním směrem. Většina místních turistů jde jeden den tam a druhý zpět. My jsme to dali tam i zpět za 8 hodin a byla to fuška. Nakonec jsme se shodli, že prvních přibližně 5 km je nejhezčích – visací mosty a bujná džungle. Později odpoledne jsme viděli dost zvířat – prase, páva, opice. Věřím, že v sezóně tu narazíte na hady a víc hmyzu.

Další den ráno jsme se jeli mrknout na Antong hot springs, ale bylo takový vedro, že jsme neměli chuť se koupat v teplý vodě.

Zklamání v Dulanu – 1 noc stačí

Přejezd z Yuli do Dulanu proběhl hladce. Nejdřív vlakem do Taitungu a pak autobusem do Dulanu. Odpoledne jsme byli na místě, které je známé svou hippie atmosférou a především bývalým cukrovarem přetvořeným na uměleckou galerii. Ubytování jsme měli v Dulan Groundnut Backpacker Hostel za 1800 TWD. Tehdy měli jeden dvoulůžák se super výhledem a taky měkkou postelí, jinak ale hezky zařízený hostel.

Konečně jsme se tu vykoupali v moři – i když to bylo spíš na surfování, než plavání (vlny). Pak jsme se vydali prozkoumat onen vyhlášený cukrovar. Jenže se zde projevily nevýhody cestování mimo sezónu – většina galerií byla zavřená, koncert pouze jednou týdně a v baru dost vysoký ceny. Ukázalo se, že v Dulanu vlastně není moc co dělat. Dali jsme si večeři ve výborné a levné vietnamské restauraci (na hlavní silnici před mostem), poté pivko na střeše hostelu a šli spát.

Nečekaně zábavný Taitung – 1 noc

Ráno jsme ještě v Dulanu posnídali a rovnou přejeli autobusem do Taitungu. Ubytování jsme měli v 66 Success BB za 1800 TWD – jedná se o rodinný BB, moderně zařízený a s velmi ochotnými majiteli. K tomu nám zdarma půjčili kola, a tak jsme na ně rovnou sedli a vyrazili na průzkum města, o kterém v průvodci píšou, že tu není nic k vidění.

Taitung pro nás byl překvapením výletu – super město, co má co nabídnout a rozhodně doporučuju se tady stavit. Mají tu hodně cyklostezek, a to ne jen tak ledajakých. Jednak tu podobně jako v Yuli udělali cyklostezku vedoucí na bývalých kolejích, ale taky vede přes velkej Taitung Forest park. Tam se sice platí menší vstupné, ale je to cesta krásnou přírodou s možnou zastávkou na koupání v umělém jezeře.

A přes cestu nám přelezl dost velký had – místní nám pak řekli, že pokud se plazil rychle, nebyl jedovatej. Podle rychlosti se ale jedovatost hada poznat nedá, hadům dejte prostor.

Zcela náhodně jsme narazili na muzeum z bývalé věznice (Zhongshan Rd, téměř naproti MATA Taiwanese Indigenous Culture rezortu). Tehdy byl vstup zdarma, klaustrofobní cely a jako dárek jsme dostali mýdlo ručně vyráběné vězni – to chceš!

Na kole jsme dojeli do dalšího cukrovaru, ze kterého Taiwanci udělali uměleckou galerii. Na rozdíl od Dulanu tu ale byli lidi, otevřené galerie i kavárny. Dost hipster style a drahý, ale pěkný na pohled.

V infocentru na bývalém vlakovém nádraží jsme zjistili, že večer bude koncert v baru na Tiehua road (u cyklostezky vedle vlakáče) a předtím zašli na noční trh na jídlo. Musím říct, že tento night market je ještě dost autentickej a málo turistickej. Krom jídla tu mají různé druhy střelnic – jako u nás na pouti, jen bez kolotočů.

Koncert byl skvělej – kapela Ka Futur nám dala nahlédnout do aboriginal music kmene Amis. Tiehua Village je kulturní areál. Koncert mě nalákal poznat tuhle kulturu víc. K hudbě jsme popíjeli drinky inspirované opět domorodým obyvatelstvem Taiwanu – na bázi rýžového vína – pro mě nová chuť, ale dva stačily.

Ráno jsme snídali v Yummy jídelně nedaleko hotelu, kde dělali chutné vrstvené tousty – konečně změna, po několika snídaních v podobě rýže.

Ostrov Liuqiu – želvy a šnorchlování (2 noci)

Liuqiu najdete také jako Xiaoliuqiu, Lambai nebo Lamay Island. Lodě z Donggangu plují přibližně 25–40 minut podle spoje. Ze západního pobřeží se dá přijet HSR do Zuoyingu a pokračovat autobusem 9127D k přístavu Donggang, viz oficiální dopravní informace pro Liuqiu. Na návaznosti si nechte rezervu, provoz lodí závisí na počasí. Platnost zpáteční jízdenky ověřte u svého dopravce.

Želvy pozorujte s odstupem, nesahejte na ně a neblokujte jim cestu k hladině. Do vody choďte podle podmínek a svých schopností, ne automaticky podle míst z našeho starého výletu.

V Taitungu jsme sedli na vlak do Fangliao, kde jsme přestoupili na autobus do Donggangu a tam přešli do přístavu. Chytli jsme loď ve dvě – kupodivu vyplouvala o 10 min dřív – a krátce po druhé se ocitli na ostrově Liuqiu (na Google mapách je jako Lambai island, ale tohle jméno tam nikdo nezná). Na ostrov jezdí privátní i veřejné lodě – my to moc neřešili, chtěli jsme tam být co nejdřív – a pravděpodobně jsme pluli tou privátní, naše zpáteční jízdenka platila 3 dny.

Ubytovali jsme se v Ocean BB nedaleko přístavu za 2 300 TWD/pokoj se snídaní. Majitelé toho moc anglicky nenamluvili, ale ochotou překypovali! Bylo odpoledne a zachtělo se nám moře. Vykoupali jsme se na pláži za přístavem. Pak jsme pěšky došli k Lobster cave a korálovým útesům, ze kterých jsme sledovali velké želvy ve vodě – nádhera a už jsme měli plán na další den – šnorchlování! Cestou zpátky jsme narazili na výbornou japonskou restauraci – sushi na různé způsoby za přívětivé ceny a vždycky nám k objednávce přinesli opékané ústřice na účet podniku.

Další možností na ostrově je Xiaoliuqiu Happy House B&B s klimatizovanými pokoji, vlastní koupelnou a balkonem. Pláž Meiren Beach je odtud přibližně 1,2 km a Habanwan 1,5 km. Pro poznávání ostrova se hodí počítat s dopravou, zvlášť pokud chcete střídat pláže a vyrážet na šnorchlování na různá místa.

Druhý den jsme si půjčili motorku (300 TWD na 24h včetně benzínu) a šnorchl (50 TWD/den) a hurá na průzkum ostrova. Nejlepší šnorchlování s želvami bylo na pláži vedle Lobster cave, pak jsme dostali tip na místo u autobusové zastávky – kde je přístup do vody složitější, želvy jsme viděli, ale taky hejno medúz. A želvy jsou taky na pláži naproti Beauty cave, dokonce tak blízko, že ani šnorchl netřeba. Nevýhodou je ale velké množství asijských turistů, kteří tu chodí za provázek s průvodcem, protože nejspíš neumí plavat (je to docela vtipná podívaná).

Na ostrově Liuqiu můžete prolézt několik opuštěných opevnění pro dělostřelectvo a prohlédnout si původní nákresy na zdech, kolik prachu do děla dát a kam střílet. Některé bunkry jsou zrekontruované, jinak zcela původní.

Za 120 TWD jsme zakoupili vstupenku do tří zdejších přírodních památek – Black Dwarf Grotto, Beauty cave a Trenches – jsou to všechno stezky zajímavou přírodou s hezkými výhledy na moře. Nejhezčí je Trenches.

Oběd jsme si dali ve vnitrozemí ostrova – vyjeli jsme na kopec a hledali něco k snědku, až jsme narazili na přeplněnou jidelnu, kde opět nikdo neuměl anglicky. A tak jsem obešla pár stolů a když se mi některé z jídel líbilo, poprosila jsem daného konzumenta, aby mi ho zaškrtl v meníčku. Nudlová polévka, salát ze zelených listů i ochucené tofu byly gurmánským zážitkem za pár kaček – nejdražší bylo jako obvykle pivo 🙂

Na západ slunce jsme vyrazili na vyhlídku…

Večer jsme si vyprali v místní prádelně (podruhé, poprvé jsme prali u soutěsky Taroko) a u toho napsali pohledy. Cestou jsme se bavili pohledem na domy různých tvarů a stylů – dům ve tvaru lodi, dům ve stylu Gaudího – jsou to prostě kýčaři.

Všude na ulicích tu prodávají sušené mořské plody – nejčastěji sépie a jiné hlavonožce, různě ochucené (tip na suvenýr).

Tchaj-pej (Taipei) – 2 noci

Na závěr okruhu jsme si nechali dva dny ve městě. Pro první návštěvu bych vybrala Taipei 101 a Elephant Mountain, Maokong a Beitou, pokud chcete přidat Jiufen a Shifen nebo pomalejší tempo, hodí se třetí den. Níže jsou naše původní zážitky s aktualizovanými údaji u hlavních atrakcí.

Maokong a naše první odpoledne v Taipei

Aktuální cena lanovky Maokong: standardní jednosměrná jízda stojí 180 TWD, jednodenní pas 300 TWD. Prosklená kabina má příplatek 50 TWD za jízdu. Před odjezdem mrkněte na oficiální ceník a provozní omezení.

Po dvou nocích na ostrově Liuqiu jsme se rozhodli poslední dny na Taiwanu strávit v Taipei. Ve stanici Zuoying jsme sedli na jejich vysokorychlostní vlak a za 1h 36 min a 890 TWD jsme se ocitli na tajpejském hlavním nádraží. Pěšky jsme došli do Sunrise Business hotelu (1 900 TWD za double a noc se snídani), odložili batožinu a vydali se na Maokong.

K Maokongu se vyráží od taipejské ZOO. Jsou to zalesněné kopce, na které se dá vyjet lanovkou (platili jsme 120 TWD jedním směrem, cesta trvala přibližně 30 minut) a na kterých se pěstuje čaj. Nahoře si můžete vyjít na některý z treků. My dorazili až večer, a tak jsme se krátce prošli, abychom zjistili, že pouliční stánky a jídelny už zavřely. A tak nás už po několikáté zachránil minimarket Seven Eleven, kde si koupíte polotovar, který vám ohřejí v mikrovlnce.

Kupodivu jsme se vždy najedli dobře a levně. Pak jsme si dali čaj v jedné z početných čajoven – řekla bych, že ráj pro milovníka tohoto nápoje. My jsme to zas tak neocenili, ale místo a výhled na město včetně mrakodrapu 101 je odsud jedinečný. Příště tam dám trek. Tehdy jsme počítali s poslední lanovkou ve všední den v devět a zvažovali i taxi. Dnešní provoz si ověřte před cestou, včetně odstávek a omezení kvůli počasí.

Večer jsme zašli na nejlevnější pivo ve městě – v Taiwan beer pivovaru. A potkali prvního Čecha na této asijské cestě. Měli tu točené pivo, různé speciality a také mangové nebo ananasové pivo. Ve všední den zavírali už v deset.

Taipei 101

Další den v Taipei jsme zahájili návštěvou mrakodrapu 101. Hlavní vyhlídka je v 89. patře, základní vstup zahrnuje 88. a 89. patro. Aktuální standardní cena je 600 TWD, 101. patro je za příplatek. Podmínky jsou na oficiálním webu Taipei 101. Nejzajímavější je však tlumič kmitu – velká koule ze svařených ocelových plátů zavěšená na ocelových lanech uprostřed budovy, jejíž účelem je vyvažování budovy v době tajfunu či silných větrů. Na videu vám dokonce pustí, jak se toto obří těleso při jednom z tajfunu hýbalo.

Pak jsme se vystoupali na Elephant mountain, odkud pořídíte super fotky stojedničky. A můžete se procházet a procházet.

Mrkli jsme se do Songshan Cultural and Creative parku, ale moc nás nezaujal – objekt původní tabákové továrny je zajímavý, ale předražené hipster obchůdky máme u nás taky.

Horké prameny v Beitou

Aktualizace 2026: veřejné Millennium Hot Spring, které popisuji níže, se 24. ledna 2025 uzavřely kvůli rekonstrukci. Zatím není známo, kdy budou opět otevřené, na koupání zde nespoléhejte. Před cestou zkontrolujte aktuální oznámení správce. Následující cena i režim koupání patří k naší původní návštěvě.

Později odpoledne jsme zamířili do Beitou za horkými prameny, které neodmyslitelně patří k taiwanské kultuře. Můžete zvolit některý z rezortů, ale Babka radši to, co místní. Takže jsem koupila vstupenku za 40 TWD do Millennium public hot springs. Za dalších 20 TWD si tam necháte věci v zamykací skříňce a hurá do bazénu s horkou vodou – celkově 4 bazény o různé teplotě a jeden studený na osvěžení, kde strávíte vždy pár minut mezi jednotlivými horkými bazény.

Je to docela zážitek, protože sem chodí hodně místních starších lidi a ti se zajímají, odkud jste. A pozorují vás, což už tak příjemné není. Tehdy byly bazény otevřené vždy 90 minut a pak se na 30 minut zavíralo na jejich čištění. Museli jsme odejít pryč. Na sobě jsme směli mít pouze přiléhavé a dvouvrstvé plavky! (prodávali je i na místě) a nezapomeňte vodu na pití. Cestou zpátky na metro můžete mrknout do krásné dřevěné knihovny.

Máte-li v Tchaj-pej víc času a nemáte auto, vyražte na jednodenní výlet do Shifenu a Jiufenu.

Kolik dní potřebujete na Tchaj-wan

Za 10 dní na místě se dá zvládnout pestrý okruh, ale skoro každý druhý den měníte základnu. Naše původní trasa má deset nocí, do přesně deseti dní bych ji zkrátila o Dulan. Se dvěma týdny přidáte rezervu na počasí, delší pobyt v Tchaj-peji a odpočinek. K pobytu připočtěte lety – zejména přílet následující den.

Nejčastější otázky o cestě na Tchaj-wan

Stačí na Tchaj-wan 10 dní?

Ano, na výběr míst a svižný okruh ano. Pro naši trasu s deseti nocemi ale počítejte s odjezdem 11. den. Při deseti dnech na ostrově bych vynechala noc v Dulanu, kratší verzi najdete pod tabulkou.

Potřebují Češi na Tchaj-wan vízum?

Na turistickou návštěvu do 90 dní obecně ne. Potřebují pas platný nejméně šest měsíců při vstupu, zpáteční nebo navazující letenku a vyplněnou online Taiwan Arrival Card. TWAC je na oficiálním webu zdarma a vyplňuje se během sedmi dní před příjezdem.

Létá se z Prahy na Tchaj-wan přímo?

Ano, bez přestupu létají China Airlines a od srpna 2026 také STARLUX Airlines. Odlétá se z Terminálu 1 na letiště Taiwan Taoyuan. Přesný letový řád a cenu ověřte pro vybraný termín.

Kolik dní strávit v Tchaj-peji?

My měli dvě noci a stihli jsme hlavní místa, která popisuji výše. Pro klidnější návštěvu nebo jednodenní výlet do Jiufenu a Shifenu bych si nechala tři dny.

Dá se Tchaj-wan procestovat vlakem?

Ano, většinu našeho okruhu jsme jeli vlakem. Na východním pobřeží využijete TRA, na západním i rychlovlak HSR. K některým výletům potřebujete návazný autobus a na Liuqiu trajekt.

Je potřeba na Tchaj-wanu auto?

Na celý okruh ne. My měli auto jen dva dny u Taroka a jinde si na výlety půjčili motorku. Při současných omezeních Taroka nejprve ověřte přístupnost, půjčené auto vám nezaručí průjezd ani otevřené stezky.

Kdy je nejlepší jet na Tchaj-wan?

Pro cestování po ostrově bývá příjemné jaro a podzim, zvlášť podzimní měsíce. Jaro ale může být deštivé a léto horké s rizikem tajfunů. Počasí se liší mezi severem, jihem a horami, pro trek i loď na Liuqiu sledujte aktuální výstrahy. Základní přehled má oficiální turistický web.

Dá se dnes navštívit Taroko?

Jen podle aktuálně přístupných částí a dopravního režimu. Některé úseky se otevřely, ale Shakadang a Zhuilu Old Road byly při kontrole 1. října 2026 stále uzavřené. Před cestou zkontrolujte oficiální správu parku a nepřebírejte bez úprav itineráře z doby před zemětřesením.

Další tipy: Mastercard Lounge na pražském Terminálu 1 · Jak na letištní salonky zdarma · Jak zvládám jet lag