Jak se spí v hausbótu v pražských Holešovicích

Vyhrála jsem sázku. Výhra zněla jasně: vymazlený rande. Abyste rozuměli, s Martinem i po svatbě chodíme na rande. Normálně si ho naplánujeme do našich kalendářů a jde se. Kultura, jídlo, procházky. Čas spolu.

Tohle rande bylo celé v režii Martina. Nevěděla jsem, co bude. Den předem jsem akorát dostala instrukci být připravena nocovat mimo náš domov. „Ó, asi pojedeme někam vlakem za Prahu“, říkala jsem si.

Sraz byl po práci na nádraží Holešovice. To mě utvrdilo v mém předpokladu. Když jsem tam dorazila a zavolala Martinovi, řekl mi, ať přejedu na zastávku Ortenovo náměstí. To mě trochu zklamalo, těšila jsem se na cestu a teď se ještě někam přesouvat. To se ovšem hned spravilo poté, co jsem dostala rudou růži. Dali jsme pivko v pivovaru a to už jsem si říkala, že cesta vlakem asi nebude.

Povečeřeli jsme v Home Kitchen a Martin nevypadal, že se zde hodlá zdržet nějak dlouho. „Ahá, tak v osm asi začíná nějaká kultura“, byla moje domněnka. Zamířili jsme k řece. Procházka podél přístavu. Martin najednou zamířil k brance vedoucí dolů k vodě, z kapsy vyndal klíče a otevřel! Koukala jsem jako puk a začalo mi to spínat. U mola kotvil malý modrý hausbót, v něm lístky růží na posteli a lednice plná dobrot. Naše útočiště až do rána.

Nejdřív jsem hausbót celý prolezla, vykoukla snad se všech možných oken, sedla si vzadu na terásku, prošla se po střeše. Radovala se z toho, že dokážu hausbot na střeše rozhoupat. Otevřeli jsme si bublinky a naše prozkoumávání plavidla zakončili posezením na přední terase.

Kolem propluly labutě. Asi je tu krmí nebo jsou zvyklé, ale bylo jich hodně a blízko. Několikrát. Kačeny taky. Začalo se stmívat. Idylka. Zatáhli jsme závěsy a dobrou noc.

Jak se v hausbótu spalo? Nehoupalo to. Vody Vltavy navíc v přístavu jsou klidné. Noci taky. Ticho a klid. Jedinou nevýhodou bylo, že jsem si nemohla z postele „pověsit“ nohu dolů. Ale vždyť jsme na lodi,tam postel doprostřed prostě nedáš 😀

Ráno Martin udělal vajíčka a já musela uznat, že tohle rande dotáhl o kus dál. Až k snídani! Zamkli hausbót, prošli brankou a vystoupali zpátky do pražských ulic. Tramvaj a do práce. Tohle bylo fakt vymazlený rande, a protože jsem další sázku prohrála, to další vymýšlím já. Jak takhle vysokou laťku překonám, to nevím.

Chcete se inspirovat? Tento modrý hausbót jménem Saturnin můžete rezervovat na Airbnb!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to top