Pozor, od 1. 10. 2024 došlo k navýšení turistické daně, víc níže. Na Novém Zélandu (maorský název Aotearoa) jsem v strávila semestr na University of Otago a pak jsme tam s manželem po pár letech vyrazili na další tři týdny. Tři týdny je minimální délka, na kterou bych na Zéland doporučila jet. Přeci jen je to na druhé straně zeměkoule – časový posun je během Vánoc 12 hodin, a tak je potřeba počítat s jet lagem. Navíc i když se Zéland na mapě světa zdá být malý, od severu na jih má něco kolem 1 600 km!
Níže se dočtete, jaký byl náš itinerář cesty po Jižním ostrově. Na Severní ostrov jsme nejeli vůbec, nechtěli jsme se honit. A poté, co jsem na Zélandu studovala, si myslím, že to nejzajímavější je právě na jihu.
Itinerář Nový Zéland na tři týdny
Detailněji popsáno níže v článku (včetně tabulky ke stažení), ale kdo nechce číst, zde rovnou k věci, ke každému týdnu jsem zpracovala samostatný článek, hafo informací:
První týden: Christchurch – jezera Tekapo a Pukaki – možná Mt Cook Village – Queenstown, Arrowtown a Cromwell – St Bathans a Ophir – Dunedin (vrácení auta do půjčovny a návštěva kamarádky, půjčení kamarádky auta) – detailně ZDE
Druhý týden: Otago Peninsula – Vánoce na ovčí farmě v Tuatapere (návštěva kamarádky) – Fiordland – Catlins – Dunedin (vrácení auta kamarádce) – detailně ZDE
Třetí týden: Dunedin – Invercargill – Stewart Island – třídenní Raikura trek detailně ZDE – přelet do Christchurch
Co zařídit před cestou na Zéland
Pokud se na Zéland chystáte na kratší dobu než tři měsíce, vystačíte si s povolením NZeTA. To stojí 17 NZD v mobilní aplikaci nebo 23 NZD při vyplňování ne webu. K tomu připočtěte turistickou daň 100 NZD, která se na podzim 2024 zvyšovala o 300 %. Po vyplnění formuláře slibují, žw ho do 72 hodin zprocesují, a tak to nenechávejte na poslední den před odletem.
Předem jsme si rezervovali auto v půjčovně. Na Zélandu se jezdí vlevo, pro úplná pravidla mrkněte na stránky zélandského Ministerstva dopravy. Abyste tam mohli řídit, budete potřebovat mezinárodní řidičský průkaz podle ženevské Úmluvy. V Praze si můžete mezinárodní řidičák zařídit v budově Magistrátu na Vyšehradě.
Chtěli jsme náklady snížit co nejvíc, a tak základem našeho plánu bylo stanování v kempech. Před cestou jsme si tedy dokoupili sportovní a kempovací vybavení. Na Zélandu sice outdoorové obchody mají – Kathmandu, Macpac, ale ceny vyšší než v ČR. Na doplňky na kempování jsou na Zélandu dobrý sekáče. Říkají jim hospice shop a v každém větším městě je najdete. V sekáčích také můžete natrefit na oblečení z merina za pár babek.
Wifi na Zélandu je v hotelech, restauracích a kavárnách většinou zaheslovaná. Jedinou výjimkou jsou knihovny, u kterých se na wifi přihlásíte i bez hesla. V přírodě se nám hodily datové služby – doporučím e-sim aplikaci Airalo, kam když zadáte kód TEREZA9860, získáte slevu 3 USD na první nákup dat. Ale často ani to nebylo možné, protože prostě tam nebyl signál. Proto jsem si do mobilu předem stáhla offline mapy Zélandu v appce Maps.me a Windymaps.
Maps.me mají víc info o restauracích, benzínkách a obchodech a dá se vyhledávat offline. Windymaps mají zase lepší značení treků, vyhlídek a zajímavých míst. Doporučuji stáhnout si také appku Rankers Camping NZ – najdete v ní informace o kempech včetně jejich hodnocení. Díky této appce jsme spali na krásných místech téměř bez lidí, jen s místními, a několikrát zcela zdarma.
Na Facebooku se přidejte do skupiny New Zealand Backpackers, můžete se tam na cokoliv zeptat a vždy se najde někdo, kdo zná odpověď.
A nezapomeňte si do batohu přibalit dobrý sluneční brýle a opalovací krém – i když už tam je ta ozónová díra lepší, pořád to spaluje tak rychle, že my Češi nechápeme, že je to vůbec možné. A bude se vám hodit repelent na sandflies, ale možná lepší ho koupit až na místě.
Letenky na Nový Zéland
Letenky nás stály 30 tisíc a letěli jsme s Cathay Pacific trasu Praha – Paříž – Hong Kong – Christchurch. Záměrně jsme nekupovali letenky do Aucklandu, ale rovnou na Jižní ostrov, ať neztrácíme čas dalšími přesuny. Na cestě zpátky jsme v Hong Kongu měli stopover přes noc, a tak jsme se podívali do města a přespali v Regal Airport Hotelu na letišti (cca 3 500 CZK).
Let s Cathay Pacific byl v pohodě. Jídlo dobrý, mezi jídly možnost dojít si do zadní části letadla na malé snacky a doplnit tekutiny. Na požádání vám dají ponožky, špunty nebo masku na spaní. Sluchátka v economy třídě jsou tristní, nezapomeňte si svoje.
Nový Zéland Národní parky a Great Walks
Chtěli jsme se vyhnout davům turistů, a tak jsme z itineráře vyškrtli Great Walks – je to deset nejznámějších treků, které je potřeba rezervovat několik měsíců dopředu (v roce 2019 otevřeli desátý Great Walk) – ceník TADY.
Nakonec jsme ale jeden z těchto treků rezervovali ještě z ČR, a to Rakiura track na Stewart Islandu, ostrově ležícím pod Jižním ostrovem Nového Zélandu. Je méně známý a zároveň levný (6 NZD/noc ve stanu). Trek jsme zařadili až na samý konec cesty a pro přesun z Invercargillu do Christchurch koupili letenky od Air New Zealand.
Treky na Zélandu
Na Zélandu je tolik treků, že se nemusíte bát, že byste nenašli nějaký bez lidí. Veškeré informace o jejich stavu, předpovědi počasí, mapy apod. seženete na pobočkách Department of Conservation (DOC) – organizace, která se o treky stará.
Great walks je třeba rezervovat předem. Ostatní treky jsou volně přístupné. Pokud chcete přespat v některé z chat (huts), musíte si předem koupit lístek v DOC. Na většině chat pak funguje systém first comes, first served. Když na chatu přijdete, hodíte lístek do kasičky a je to. Některé huts jsou zdarma – na vše se vždy ptejte v nejbližším DOC. Tipy na konkrétní treky najdete níže.
Ubytování na Zélandu
Na Zélandu hodně frčí hostely. Jsou levné, zvlášť pokud vám nevadí spát na společném pokoji, a máte tam kuchyňku, takže ušetříte na jídle, když si uvaříte sami…my jsme zkusili Urbanz hostel v Christchurch, kde jsme za jednu noc v double room zaplatili 115 NZD. Nedoporučuju. Kvalita nic moc a pak jsme přes Booking.com našli krásný ubytko Stream View (samostatné studio) za 100 NZD na noc. Ale bylo to mimo centrum, takže autem.
V Invercargillu jsme nocovali v bývalém Grand Hotelu, dnes The Grand Accommodation. Hotel, který v roce 1954 navštívila britská královna, nicméně dnes nutně potřebuje rekonstrukci. Seznam nejlevnějších a zároveň dobře hodnocených ubytování v Invercargillu najdete TADY.
Silvestr jsme strávili na farmě Silver Peaks Lodge poblíž Dunedinu, která už neexistuje. Díky pračce na pokoji jsme si obnovili šatník a večer si užili v jejich horké vířivce na terase. Krom ubytování vám tu ukážou svou ovčí farmu včetně stříhání ovcí.
Kempování na Zélandu
Na internetu najdete, že na Zélandu můžete kempovat všude, kde není zákaz. Jenže zákaz je všude tam, kde je private property nebo národní park. Ve výsledku to znamenalo, že jsme vždy hledali kemp. Z 21 nocí na Zélandu jsme jich 9 spali ve stanu (ostatní buď v hotelech nebo u známých). Používali jsme appku Rankers Camping NZ, kde se nám až na oblast Fiordlandu dařili vždy najít kemp zdarma. Většinou u toho byla kadibudka a tekoucí voda v řece.
Pořídili jsme si ultralehký stan od Ferrino (2,7 kg) a vše potřebné ke kempování už v ČR (ešusy, příbory). Jediný, co nevozte, je plynový vařič – na Zélandu používají jiné závity a měli jsme problém najít plynovou bombu ze závitem na ten náš, abychom posléze zjistili, že se tam neprodává vůbec. Skvěle se nám hodily plastové skleničky na víno. Čelovku jsme nevyužili, protože v prosinci bylo v deset večer, kdy jsme chodili spát, ještě šero. Kupte si repelent na sandflies, ty potvory štípou tak, že se škrábete ještě několik dní poté.
Pozor si dejte mezi Vánoci a Silvestrem. To totiž do kempů vyjedou místňáci a bývá v nich dost plno.
Co jsme na Zélandu jedli (a pili)
Jednou za pár dní jsme udělali velký nákup v jednom ze supermarketů. Nejlevnější je PacknSave. Trochu lepší produkty najdete v New World, ale pozor, slevy platí pouze pro zákazníky s clubcard. Nicméně stačí u poklady poprosit a projedou vám tam univerzální clubcard a o slevu nepřijdete. A nebuďte znepokojení, že po vás při nákupu alkoholu budou chtít občanku. Musí to dělat, pokud se jim zdá, že vypadáte na věk pod 25 let.
Náš typický shopping list:
- ovesné kaše na snídani (porridge)
- Whittakers čokoláda na treky
- směs oříšků s brusinkami na treky
- Verkerks salám na treky
- Barkers maracujová marmeláda
- Backcountry sušená jídla na treky
- Humus s příchutí na chleba na svačinu
- lahev Pinot noir nebo Sauvignon blanc
- Golden kiwifruit – novozélandská sladké kiwi
Restaurace jsou tam dost drahé, a tak jsme si dávali fish&chips s sebou (take away stojí polovic). Další možností, jak si dát teplé jídlo za 1O dolarů, je řetězec indických restaurací v obhodních centrech nebo čínské bistro u silnice. Nebo zkuste zdravý fast food Pita Pit.
Na Zélandu můžete také ochutnat mušli Paua. Typický zélandský dezert je Pavlova. Mezi víny je typický Pinot noir a Sauvignon blanc. A pivo? To tam mají také – Speights. Pivovar můžete navštívit v Dunedinu, v ostatních městech najdete řetězec Speights hospod s jejich speciály (např. v Invercargillu). Kávu pijí velkou jako v Americe a já mám se Zélandem spojenou flat white.
Suvenýry ze Zélandu
Zakladatel Icebreakeru, značky sportovního oblečení ze speciálně upravené ovčí vlny merino, studoval také na University of Otago. Přišel nám tam tehdy popovídat o tom, jak merino vlastně vzniklo. Prostě mladí kluci seděli a přemýšleli, jakej business založit. Vyšli z logiky využít něco, čeho je na Zélandu hodně. A protože na Zélandu žije necelých 5 mil. lidí a 20 mil. ovcí, zaměřili se právě na tato zvířata. Pokud si ze Zélandu chcete odvézt něco praktického, může to být právě kus oblečení z merina (třeba i ze secon handu(hospice shopu). Glowing Sky je další firma s oblečením z merina, které je méně sportovní a dá se nosit i normálně.
My jsme domů a kamarádům vezli čokolády Whittakers, med z manuky (pozor, působí jako antibiotikum, a tak bych ho na chleba nemazala), paua mušle, passion fruit marmelády, cokoliv s kiwiptákem. A pokud chcete opravdovou libůstku, nakupte u místních umělců a drobných podnikatelů – obrazy, šperky, kosmetika.
Náklady na tři týdny na Zélandu
Jako inspiraci pro plánování vaší cesty použijte náš kompletní itinerář “Tři týdny na Novém Zélandu“. Najdete v něm, co jsme který den dělali, kde jsme spali a kolik nás to stálo. A neváhejte, peníze vydané na cesty jsou jednou z nejlepších investic, jakou můžete udělat.
Cestovat jsem začala po maturitě v roce 2005, studovala jsem na Novém Zélandu, žila na Maltě, Madeiře, v Bretani a v Portu. Mluvím anglicky, francouzsky, hůř portugalsky a zcela základně čínsky. Cestuji pouze s příručním zavazadlem, dříve přes Couchsurfing, dnes přes Home Exchange. Se dvěma dětmi. Profesí jsem agilní koučka. Věnuji se také divadelní improvizaci.