Nový Zéland – Rakiura trek na Stewart Islandu

Stewart Island a třídenní Rakiura Track

Na Stewart Island jsme letěli z Invercargillu se Stewart Island Flights – cenově to vyšlo podobně jako lodí a k tomu jsme navíc měli zážitek z letu 10ti místným letadlem. Rakiura track jsme měli rezervovaný – vždy ve stanu, v chatách už nebylo místo. Nejhezčí část treku je první den. Jdete podél krásných pláží. Vykoupali jsme se, sledovali ptáky s velkými červenými zobáky a večer číhali na kiwiptáka (marně, ale spousty lidí kolem nás ho viděli…).

Druhý den se jde celou dobu lesem. Hezký, ale pak už méně záživný. A náročnější. Třetí den jen brnkačka. Kempy jsou vybavené suchým WC a přístřeškem s pultem a dřezem (bez tekoucí vody samozřejmě, ale je tam k dispozici velkej sud s pitnou vodou). Na treku potkáte opuštěné stroje a kotle na zpracování dřeva, které se tu dříve těžilo. Příroda je tu opravdu téměř netknutá, takže si připadáte jako v džungli.

Abychom ušetřili na váze, nesli jsme s sebou sušená jída od Backcountry (v prodeji v New Worldu), která se jen zalijí horkou vodou a nechají 10 minut odstát. Ostatní potraviny jsme vybírali tak, aby z nich byl minimální odpad, protože na treku pochopitelně nejsou koše. Nezapomeňte repelent a buďte připravení, že může kdykoliv pršet (my měli štěstí, pršelo jen jednou v noci).

V Obanu, hlavním městě Stewart Islandu, je muzeum, knihovna, drahá restaurace a pár obchůdků. Do odletu zpátky do Invercargillu zbývaly dvě hodiny, a tak jsme si šli odložit krosny do terminálu, který je spojen s poštou. Paní za přepážkou nám nabídla, že můžeme letět klidně hned, co pilot (ukázala za sebe) dojí nanuk. Nechápali jsme. Co letový řád? Ukázalo se, že na ostrov ráno přiletěla dvě letadla místo jednoho a že nazpátek letí víc lidí, než by se do jednoho letadla vešlo. Takže jsme coby přebytkoví pasažéři obdrželi ten luxus letět zpátky zcela sami a v námi určený čas. V Invercargillu jsme si z letiště do města vzali taxi (cena cca 12 NZD).