Černá Hora – nejkrásnější místa z naší dovolené + MAPA

Do Černé Hory nebo také Montenegra doporučuji vyrazit za krásnou přírodou, mě nejvíc uchvátily výhledy na hory rostoucí z moře v zálivu Boka Kotorska, na který se v článku zaměřují nejvíc – Kotor, Budva, Herceg Novi, poloostrov Luštica. Mnoho lidí míří do Albánie nebo Chorvatska a na Montenegro se zapomíná. My jsme se tam vydali letecky a níže jsem vám sepsala všechny moje tipy.

Dovolte mi vám pogratulovat – právě čtete text, který NEPSALA žádná AI, ale já, Tereza, a to na základě reálných zkušeností. Bohužel se čím dál víc setkávám s cestovatelskými průvodci vygenerovanými umělou inteligencí obsahující nepsrávné informace, které si autor blogu neověřil, protože tam dost možná nikdy nebyl…

Komu se nechce číst, tak ve zkratce: Letenky z Berlína do Tivatu za 9400 Kč zpáteční pro čtyřčlennou rodinu. Byli jsme začátkem dubna (na Velikonoce – pozor, v Černé Hoře se slaví jindy, jsou to pravoslavní Křesťané) – chytli jsme téměř letní počasí, koupala jsem se v moři. Ubytování zdarma díky Home Exchange, nádherný palác přímo u moře – podívejte se na tohle podobné ubytování. Auto za 860 Kč na 5 dní.

Musím vás ale upozornit na jednu věc. Černá Hora je opravdu nádherná země na Jadranském pobřeží a cenová hladina pro místní není tak vysoká. Nicméně to nefunguje tak jako v Itálii nebo Španělsku, kde si dáte kafe za 1-2 eura a jídlo v restauraci taky nevychází draho. V Černé Hoře to je jinak:

Tam, kde mohou, strhají turisty z kůže. Pozor na předražené restaurace, předražená parkoviště, předražené zmrzliny apod. Naopak když vejdete do místní pekárny, to jsou teprve ty nízké ceny. V Černé Hoře je holt náročnější vyhnout se turistickým pastem a zbytečně nepřeplácet.

Co zařídit před cestou do Černé Hory

• Černá Hora není v Schengenu, ale lze vstoupit i na OP, pokud budete brát cestovní pas, tak si pro jistotu pohlídejte platnost min. 6 měsíců (zdroj zde)
• V Černé Hoře se platí eurem a mnohdy v hotovosti – tamní bankomaty si účtují fixní poplatek kolem 5 EUR, takže si vzít eura s sebou nebo vybrat rovnou větší množství naráz
• V Černé Hoře vám nebudou fungovat data jako v EU, tak použijte e-sim: Na Airalo získáte slevu na první nákup s kódem TEREZA9860
• Stáhněte si do mobilu naši mapu s body, co tam vidět, kde se najíst a kde parkovat – po našich stopách, ušetříte čas hledáním
• Ubytovatel za vás bude platit turistickou taxu nebo ji můžete dojít zaplatit na úřad osobně – my to tak udělali, za děti nic, za dospělého euro na den, platba pouze v hotovosti a nutno to udělat do 24 hodin po příjezdu
• Podívat se, zda je ještě volné tohle levné a krásné ubytování v benátském paláci, případně tohle levňoučké hodnocením nad 9!
• Rezervovat si auto s možností zrušení zdarma ZDE
• Rezervujte si celodenní výlet do národního parku Durmitor a nejhlubšího kaňonu v Evropě Tara s vyzvednutím v Kotoru, Budvě a okolí včas – bývá vyprodaný
• Výlety a exkurze doporučuju rezervovat přes tuto appku – ušetříte, když v ní zadáte kód CESTUJZABABKU5 (výhoda appky: možnost zrušení zdarma, používám čím dál víc)
• Nezapomeňte na cestovní pojištění se slevou 50 %
• Využijte letištního salonku zdarma viz můj návod
• do zavazadla přidejte tento lokátor, kdyby se ztratilo, budete znát jeho polohu

Letenky do Černé Hory

Nejlevnější letenky do Montenegra seženete z Berlína s Easyjet. V Berlíně moc doporučuju salonek Lounge Tegel – moc dobrej a využili jsme vstupy zdarma dle tohoto mého návodu. Letěli jsme do Tivatu, což je malé letiště. Hned u východu na nás dýchl ten pravý Balkán v podobě kouře z cigaret taxikářů postávajících s cedulemi „Mrs. Hazell“ apod.

Autopůjčovny sídlí přímo v terminálu tivatského letiště, ale není na ně dost místa, takže jsme s dětmi šly čekat ven a po chvíli koukání do mapy jsme pěšky došli na hezké místo – malý přístav s top výhledem na ranvej a vzlítající letadla.

Další tipy na levné letenky do Černé Hory (ráda vám je najdu na míru na mém předplatném):

• z Prahy do Tivatu i Podgoricy s Air Montenegro
• z Bratislavy, Vídně a Katovic do Podgoricy s Wizzair
• z polské Vratislavi s Wizzair i Ryanair (Podgorica)
• z Krakova do Podgoricy s Ryanair, z Vídně do Dubrovníku

Ubytování Černá Hora – Boka Kotorska

Za mě je nejlepší se ubytovat poblíž vesničky Prcanj, protože ty výhledy na záliv a hory byly dechberooucí. Budete je mít i z dalších míst zálivu, ale tady to mělo kouzlo i proto, že sem vede jen úzká silnice a večer je klid. A navíc to budete mít cca 20 minut do Kotoru a cca 15 minut na trajekt, který vám ušetří spoustu času a řízení.

Doporučuji si vybrat hotel v některém z paláců, které tu zbyly z dob Benátské republiky – nádhera to je! Zde můj výběr:

• Nejlevněji vychází Vila Old Mariner, mají pokoje i pro 4 osoby, takže vhodné i pro rodiny, krásné místo i palác, skvělé snídaně, včetně parkování 🅿️
• Další levnou variantou jsou Lanterna apartments – rodinné pokoje
• Trochu dražší, ale stále top cena, je tento apartmán s bazénem a neskutečným výhledem – opět vhodné i pro rodiny s dětmi
• Pokud cestujete ve dvojici, tak zvažte tento krásný apartmán naproti přes záliv v městečku s příznačným názvem Dobrota

Půjčení auta v Černé Hoře

Za mě se vám tam auto bude hodit, má to ale jedno ALE: V Montenegru se neřídí dobře ani zkušeným řidičům, protože:

• přímořské cesty bývají uzoučké a místní na nich jezdí klidně středem, bez svodidel se jeden bojí uhnout
• směrem do hor je to zas samá serpentina, mnohdy taky úzká a kdaž tam potkáte autobus nebo kamion, tep stoupá do výšin na obou stranách
• majítele dražších aut aplikují pravidlo „mám přednost za všech okolností“ a klidně vám vjedou do cesty třeba i na kruháči
• nepřetřžitě rozkopané silnice sníží vaši průměrnou rychlost na 20 km za hodinu a na mapě se zdající krátký přejezd do Budvy trvá hodinu
• mnohdy není kde zaparkovat, případně je parkoviště předražené (5 eur za hodinu a víc), do naší mapy jsem dala levnější parkoviště, která jsme našli
• parkovné se na mnoha místech platí pomocí mobilní appky, kterou musíte stáhnout, která je ale na každém místě jiná, tak pořád něco stahujete a snažíte se porozumět formuláři v černohorštině
• místní předjíždějí, i když do protisměru nevidí. Evidentně tu fungují jiná pravidla než u nás – aneb ty musíš pořád počítat s tím, že ti tam někdo vjede, nemůžeš se na pravidla silničního provozut spoléhat
• Všude je děsný prach, takže auto budete mít hned špinavý, v autopůjčovně nabízejí mytí za 20 EUR, to neberte, za euro si auto sami opláchnete na benzínce

Teď snad ani nemohu napsat „nebojte se, bude to ok“, když jsem vás nejspíš vyděsila. To auto ale fakt oceníte a věřím, že jste po přečtění předešlého odstavce dobře připraveni a už vás nic nepřekvapí.

Auto jsme si půjčili ZDE (autosedačky měli předražený, tak jsme si zdarma dovezli vlastní – video, jak je na přepravu letadlem balíme, najdete na mém Hero) – seřadit od nejlevnější a pak jít podle hodnocení, určitě vzít full to full.

Nám to tentokrát vyšlo na Europecar a doporučuju to rezervovat né přímo, ale právě přes zprostředkovatele – možnost zrušení zdarma do poslední chvíle a další výhody. Na místě v autopůjčovně jsme byli svědky toho, že lidi neměli kreditku a byl to problém, tak dejte pozor na správný postup rezervace – vše jsem vám sepsala SEM.

Nejlepší pláže zálivu Boka Kotorska

Na pláže doporučuji zajet buď k Budvě – v Bečici je velká dlouhá písečná pláž s promenádou, nebo zkusit některou z miniplážiček kolem Prčanj, Herceg Novi – v městečku Igalo je středně velká novější pláž. Nejkrásnější bylo pláž na poloostrově Luštica – nicméně umělá (místo písku bodavý rozdrcený štěrk), mimo sezonu top, v sezonu je část zastavěná lehátky, za kter si účtují 40 EUR…

Černá Hora – co vidět a kde se najíst

Dovolená v Černé Hoře má tu výhodu, že si ráno můžete dát trek do kopců s top výhledy a odpoledne strávit na plaži s tyrkysově modrým mořem, vyrazit na plavbu po Kotorském zálivu nebo se potápět, a večer si dát sklenku místního vínka (mně nejvíc chutnalo bílé Plantaže PRO ANIMA) při západu slunce a pohledu na do oranžova zbarvené kopce vyčnívající z hladiny moře.

Kotor

Toto středověké město je na seznamu UNESCO a právě sem míří asi nejvíc turistů. Prošli jsme si krásnými uličkami, dali si předraženou Moritz zmrzku an námku (můj spontánní nápad, který – vyřčen nahlas  před dětmi – se už nedal vzít zpět 😅. Na rozdíl od Budvy je tu méně pěkných podniků a více čistě turistických restaurací. Na dobrou kávu jsme si holt zašli do CAVE v obchďáku až mimo staré centrum.

Kotor je obehnaný středověkými hradbami, které doporučuji si projít. Tyto hradby vedou také do strmého kopce k pevnosti sv. Jana, odkud budete mít dechberoucí výhledy. Vstupné je ale 15 EUR (mimo sezónu může být zdarma) a pokud chcete ušetřit, můžete jít nahoru né po schodech, ale vedle po trekové cestičce. Pokud se ale budete chtít vracet po schodech, možná vás zkasírují i cestou dolů.

Trochu nás to překvapilo, ale v Kotorském zálivu kotví i velké výletní lodě (záliv tedy musí být hodně hluboký), takže aktuální záplavu turistů odhadnete pohledem do přístavu a zhodnocením aktuální kotvící situace. U přístavu je také hezký park s fajn dětským hřištěm.

Parkovali jsme kousek bokem – a u parkoviště měli na místní poměry moderní dětské hřiště a velké. Na rozdíl od předražených kotorských parkovišť bylo tohle „za babku“ – přesné místo najdete v mé mapě ZDE.

Národní park Lovcen a Cetinje

Nahoru k národnímu parku Lovcen jsme vyjeli po nekonečných serpentinách, po cestě bylo pár nádherných výhledů a nahoře jsme měli štěstí na otevřenou restauraci – mnoho z nich se teprve chystalo na sezonu otevřít, byl 3. duben. U restaurace byl hotelový komplex a velké dětské hřiště. Ceny docela vysoké na to, že čekáte, že se na Balkáně najíte za babku (cca 60 EUR za 2 hlavní jídla, polévku, 2 vínka, pivko a vodu.

Do národního parku Lovcen se platí vstupné a to při vjezdu. My se tam dostali až odpoledne, a tak jsme se rozhodli tam nejet kvůli času a místo toho zajet do Cetinje. Nicméně ty hory jsou úchvatný, na té nejvyšší byl v dubnu ještě sníh. Pokud se vám nechce řídit těmi brutálními serpentinami, můžete tam vyjet lanovkou – která tedy v dubnu zela prázdnotou a spíš připomínala nějaký nezdařený projekt.

Cetinje bývalo hlavní městem. Navštivte tamní klášter – prý tam mají kus Ježíšova kříže. My se šli podívat a viděli mumifikovanou ruku.

Budva a Bečici

Budva je po Kotoru dalším městečkem známým pro své středověké centrum (Stari Grad) a také písečné pláže a mně se tam líbilo víc. Cesta z Kotoru do Budvy je rozkopaná a o nervy, trvá dlouho… V Budvě je trochu náročnější tam zaparkovat, nejlevnější parkoviště jsou hned plná a klidně se čeká fronta na to, až někdo odjede – opět jsem dala do mapy, kde jsme parkovali my.

Nevím proč, ale bylo tam méně lidí. Líbil se mi výlez na pláž (ovšem turistická). A taky že tam mají více hipsta podniků a la pražský Karlín nebo Letná. Na brunch jsme chtěli do podniku Lokal, ale zrovna měl zavřeno.

Výborný (a taky ne levný) kafe jsme si dali v More coffee, za kterým jsem objevila místní keramiku Goreina a domů pořídila hrnek s nápisem polako – něco jako pomalu, chill and life. nečekaně dobře jsme se najedli u Turků v restauraci Central cafe and Restaurant hned vedle – čtyřchodové menu za 10 EUR? Konečně supr cena.

Lokální vkusné suvenýry najdete v obchůdku Penso – i omalovánky a samolepkové knížky pro děti, opravdu hezké. Projděte se po tamní promenádě, hezké výhledy na loďky. Jinak váš možná překvapí, jak Budva vypadá mimo staré město – za poslední roky se hodně rozrostla, dochází tam k nelegální výstavbě, je to docela šílenost, až se pro to chytl název budvanizacija – nekontrolovaná výstavba bez územního plánování a dodržování předpisů (zdroj: wikipedia).

Pak jsme sedli do auta a zajeli na pláž v Becici, je dlouhá a s promenádou, dobrý koupání. Zhruba uprostřed uvidíte zelenou skálu – green rock. Plno podniků se teprve připravovalo na sezonu a já doporučím zajít až na konec, kde jsou další pláže a taky unikátní skalní útvary v moři – nejfotogeničtější při západu slunce. Pokračovat můžete tunelem na další pláž.

Trajekt Lepetani-Kamenari a Portonovi

Tuhle desetiminutovou plavbu trajektem, na který najedete i s autem, si ručitě dejte. Platíte pouze za auto 4 EUR, takže je to ta nejlevnější plavba po Kotorském zálivu vůbec. Navíc vám ušetřít dost času řízení, my to využili na prozkoumávání Herceg Novi a Igala, kde jsem mívala pratetu.

Jízdenky na trajekt koupíte na místě nebo předem na Trajekt.me. Trajekt pluje co 10 min, v noci jsou invervaly delší. Fungoval ale skvěle. Vyrazili jsme se podívat do nově postaveného Portonovi, kde je znát, že je to vybudované pro turisty a majitelé jachet, které tam v přístavu kotví. Vše takové hogo fogo, ale za procházku to stojí.

Navíc tam najdete restauraci Maison du Monde, která sice taky vypadá hogo fogo, ale ceny mají doslova lidové – jak kdekoliv jinde, jídlo od 15 EUR a přitom luxus. Pak tam jsou takové plážové bary, kam nevím, zda se platí vstup nebo stačí konzumačka. Mimo sezonu probíhaly teprve přípravy na otvíračku. Najdete tam i malé dětské hřiště.

Herceg Novi, Igalo a Titova vila

Vyměňte turistiký Kotor a Budvu za méně profláklé městečko Herceg Novi taktéž se starým centrem a hradbami, které je unikátní svým mikroklimatem – je totiž více vystsvené mořskému vzduchu Jaderského moře a ze severu chráněné pohořím Orjen. Takže je zde tepleji a víc sluníčka – 200 slunečních dní v roce!

Herceg Novi je postaveno ve svahu, takže čekejte hodně schodů – do mapy jsem opět dala místo, kde jsme parkovali (nahoře). Sestoupili jsme do samého centra se slavnou tureckou hodinovou věží a dali si výborný kafe o pár schodů níž – Fabrika, mají i krásné venkovní sezení pod stromem – foto:

Poté sejděte až dolů k moři, je tam menší pláž, restaurace a promenáda. Vzali jsme to pěšky po promenádě přes Toplu až na Igalo (cca 30 min chůze).

Igalo je poslední městečko před chorvatskými hranicemi. Najdete tam pláž, podniky, obchůdky a taky již opuštěné lázně. Igalo je totiž známé pro ozdravné blátíčko a minerální vodu Igaljka. Jenže bohužel zašlá sláva, působí tak i staré dětské hřiště za lázněmi, kde si děti hrají i tak. Z Igala to už není daleko do Dubrovníku.

Na Igalu najdete také Titovo letní sídlo Galeb, kde se konají prohlídky – nám se ji nepodařilo včas domluvit, ale napište průvodci na Whatsapp (číslo mám uvedené v naší mapě přímo u bodu Titovy vily) a domluvíte se. Jednu Titovu vilu jsme již navštívili – urbex nad Plitvickými jezery, fotky a video ZDE – hodně zajímavé.

Poloostrov Luštica a bývalé vojenské opevnění

Tento poloostrov doporučuji prozkoumat autem a vybrat si tam některý z treků, vyrazit na procházku. My se tam jeli podívat také na pozůstatky vojenských opevnění – bývalý tunel na ponorky (což je chybná domněnka, ve skutečnosti to byl úkryt pro projugoslávské raketové čluny) – dá se tam vlézt, moc zajímavé, v podobném jsme byli v Chorvatsku na ostrově Vis.

Určitě si projděte krásnou vesničku Rose – v dubnu zela prázdnotou, úplně vybízela se tu ubytovat a…napsat třeba román :). Došli jsme až na pláž, na jejímž konci se nachází vrak lodi – doporučuju!

Na pláži jsme se vykoupali, neskutečně fotogenická, ale s umělým pískem (rozdrcený kámen s ostrými rohy, takže se to zarejvalo do kůže, žádný oblázky). V sezoně je část pláže zabraná přilehlým hotelem, za lehátka chtějí majlant.

Na poloostrově Luštica jsme ještě navštívili takový úkaz pro boháče – Lustica Bay. Opět uměle vybudovaný přístav pro jachty s drahými restauracemi a obchůdky, podobně jako Portonovi. Jenže tam aspoň byli i místní, tady ne. Celé okolí poseto apartmány, které vlastní právě asi ti majitelé jachet, předražené jídlo, soukromá pláž s lehátky za 75 EUR. Vjezd pouze na rezidenční kartu, jinak se musí parkovat nahoře na kopci. Prostě úkaz.

Je v černé Hoře draho?

No, ano může být. Dá to docela práci vyhnout se přemrštěným turisckým cenám. Například za velkou lahev vody v restauraci zaplatíte klidně 6 EUR – eh? Za sklenku vínka taky klidně 6 EUR, zlatá Itálie! Ale v pekárnách pro místní ceny dobrý.

V některých městech si všechna parkovací stání zabrala tamní „mafie“, takže vám cenu napálí, že se nestačíte divit – stalo se tak například v Perastu, kam jsme z tohoto důvodu nakonec nejeli vůbec. A pak na druhou stranu za trajekt, který převeze celou vaši rodinu i s autem na druhou stranu zálivu, a ušetří vám dobrou hodinu jízdy, zaplatíte 4,50 EUR. Zkrátka a dobře – musíte si dobře vybírat, za co zaplatíte a za co ne.

Letiště Tivat při odletu

letiště v Tivatu je malinké a v sezoně jeho kapacita neodpovídá potřebám turistického ruchu. Čekejte dlouhé fronty na vše, navíc ty fronty se ani nevejdou do haly terminálu, jak je malá. My odlítali společně s dalšími cca 4 lety a už tak nebylo kam si sednout, nechci to vidět v létě. Naštěstí nás díky malým dětem ve všech frontách brali na priority, uf!

Kam dál: Bari – Costa Brava – Kanárské ostrovy – Japonsko – Řím a Vatikán – Málaga – Azorské ostrovy – Nejlepší batoh do letadla – Cestování s miminkem