Business class s Turkish Airlines na trase Praha-Singapur

Na podzim 2017 jsem na poslední chvíli pracovně letěla do Singapuru. A bylo to v business class. Jaké to bylo? Čtěte níže!

Odbavení v Praze

Proběhlo rychle. Na economy přepážky byla fronta dlouhá tak na půl hodiny, na business žádná. Dostala jsem poukaz do MasterCard salónku, který znám a nestál by mi ani za stovku. Naivně jsem si myslela, že třeba něco od minule zlepšili, ale ne. Stále nabízejí nudné housky a vedle nakréjenou mrkev (proč mrkvev??) a okurku. Oříšky, limo, pivo, alkohol. Na nápoje fajn, ale před dlouhým letem není ideální se zřídit už v Praze…tak jsem si aspoň nabrala časopisy.

Let Praha-Istanbul

Seděla jsem v poslední řadě business classu a dělala si chutě na rybu, kterou jsem si vybrala ze tří možností v menu. Když na mě došla řada, stewardka řekla: „Ryba; už není.“ Takže první rada – nesedejte si v business class až na konec, budete oblouženi jako poslední a může se stát, že na vás už něco prostě nezbyde…

Přestup v Istanbulu

Do Istanbulu jsme přiletěli s drobným zpožděním, a tak jsem na přestup měla míň času a váhala, zda půjdu do salónku Turkish Airlines. Ale lidi ho doporučují, tak jsem se tam vydala. Ukazatelé jsou nic moc, ale nakonec se přede mnou objevila honosný vstup a turnikety. Přiložíte boarding pass a je to. Nemusíte se s nikým bavit, to mi vyhovovalo.

Salónek je krásnej a dost velkej. Zdobené obloukové stropy mu dodávají luxusní nádech. Nicméně se nesmíte dívat pořádně, protože jinak za oblouky uvidíte strop letištní haly s trubkami. Mají tam úložný prostor pro zavazadla, který je designově nasvícený, a kurfy tak vypadají jako orgány v nálevu. Občerstvení střídmé, ale dělají vajíčka na různé způsoby, čerstvé pečivo, všude boxy s nápoji a pojízdné vozíky s několika druhy vín. S tím alkoholem to je tak, že když cestuju sama, tak ho stejně moc nepiju. A lít si víno sama sobě z vozíku, no to nemá styl. 🙂 V salónku je taky jedna kino místnost.

Let Istanbul-Singapur

Sedadlo 1K v Boeingu 777 bylo fantastický. Okýnko, zdvižná přepážka, aby mě nerušil soused a obsluha mnou začínala. Sice výhoda, na druhou stranu pro pasažéra, který nemá zkušenosti s business class, občas trochu stresující. Pořád se vás chodí na něco ptát a vy nevíte, zda to máte chtít hned nebo až později – například ustlat postel. Když nechcete hned, tak pak váš steward nemá čas, protože řeší další cestující. No prostě problémy typu cestování v business class.

Turkish Airlines nejdřív podávají nealko drink, letuška se vám představí jménem s informací, že se o vás bude celý let starat. Rozdávají kvalitní protihluková sluchátka, která jsem si na uších nechala i na spaní – díky nim jsem slyšela zvuk motorů méně hlasitě.

Pila jsem šampaňské. Mojí oblíbenou činností na douhých letech je – co asi – sledování filmů. Je to pro mě takový rituál – vždy najdu nějaký zajímavý/nevšední film, který u nás není v distribuci, nebo by mě nenapadlo na to jít to kina. Takže hned, jak to šlo, jsem si pustila jeden z filmů.

Večeře. Po jídle ještě jel vozík s dezerty, ale na to už opravdu nebylo místo ani chuť. Po filmu jsem ulehla na postel (ano, fakt téměř rovnou postel), nasadila klapky na oči a dobrou noc.

Odbavení v Singapuru

V Singapuru mají některé aerolinky oddělený business class check-in. V podstatě jde o separé místnost, kde místo přepážek jsou stolky s křesílky. Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na to, že Turkish Airlines jsou součástí. A tak jsem nejdřív stála kalsickou řadu na business, kam ale můžou i držitelé některých úrovní věrnostních karet, takže to trvalo.

Salónek byl fajn, nechala jsem si udělat Singaporean laksu a v klídku povečeřela. U gate byla dlouhá řada a mně nedošlo, že jako business mám priority a můžu jít rovnou. To samé se mi stalo na pasové kontrole v Instabulu, kde po pěti minutách ve frontě někdo za mnou řekl: „Oh, there is a priority queue as well!“ A tak jsem si přestoupla do druhé, o poznání kratší řady. To je tak, když cestujete v business class potřetí v životě. Minule to bylo díky chybnému tarifu s Oman Air na trase Káhira-Bangkok a zpět za skvělých cca 12 tisíc korun českých. A poprvé to bylo z Porta do Frankfurtu, kdy jsme si koupili výhodný upgrade. Ale o tom až příště.    

Pokud v Singapuru nezůstáváte jen na letišti, mrkněte na moje tipy, co vidět v Singapuru, včetně rooftop baru v Marina Bay Sands a výletu na Pulau Ubin. Najdete tam i možnosti ubytování, dopravu z letiště Changi a přehled vstupného, ať si můžete naplánovat stopover nebo několik dní ve městě.