Letenku na Floridu jsem dostala od manžela k narozeninám ❤️. Odlet o tři týdny později s Air France a KLM. V únoru a na týden.
Primárně nám šlo o to se ohřát, ale Florida předčila naše očekávání. Krásná příroda, aligátoři, teplo na koupání a k tomu start rakety do vesmíru. Níže náš itinerář a na konci rada, jak ušetřit na ubytování včetně odkazu na tabulku nákladů. A jeden tip na úvod: v únoru tam nebyli žádní komáři, zvládli jsme to bez repelentu!
Florida – itinerář na týden
Měli jsme půjčené auto a rozhodli se udělat okruh s tím, že v Miami strávíme minimum času. Auto je tam nutnost a dejte pozor na časté zácpy, zejméne v okolí Miami. Po příletu mi píplo v mobilu upozornění na nový termín startu rakety z vesmírného centra v Port Canareval. A tak jsme díky free cancellation zdarma zrušili hotel a změnili plány tak, abychom start rakety stihli.
Florida Keys – den první
Hned ráno jsme vyrazili na Keys. Cesta je to dlouhá a né moc zábavná – na mapě to vypadá víc romanticky, než jaké to ve skutečnosti je. Ani jsme nedojeli až do Key Westu, nechtěli jsme se hnát. Příjemně jsme se vykoupali na Sombrero beach (městečko Marathon) a pak prošli po pláži v Curry Hammock State Park (vstupné pár doláčů). Oběd jsme si dali v Keys Fisheries – mořské lahůdky a posezení u vody. Jen pozor, lepší je dát si salát, v tom je větší šance, že mořská příšera nebude smažená.
Kennedy Space Center a start rakety – den druhý
Ráno jsme vyrazili v osm, abychom ty 4 hodiny cesty na sever do Port Canareval zvádli co nejdřív. Dali jsme návštěvu vesmírného centra a zůstali déle na večerní start rakety. Přesněji řečeno šlo o sadu satelitů – jeden s cílem zlepšit internet v Indonésii, druhý s cílem doletět za dva měsíce na Měsíc, a udělat tak Izrael čtvrtým státem, co tam přistál, a třetí část nějaký výzkum USA.
Pokud vás start rakety zajímá, zaregistrujte se ještě před odletem na webu Kennedy Space centra a budou vám chodit nofitikace o nových termínech. Lístky stojí podle toho, jak blízko chcete od rakety být. Buď 5 km nebo 10 km. My vzali těch 10 km za něco přes 40 USD pro oba. Na tyto akce jezdí tisícovky lidí, takže jsme stáli v několika frontách a nasedli do jednoho z desítek autobusů, který nás odvezl na místo pozorování – tribunu hned vedle Apollo/Saturn V centra. A tak jsem měla čas si to tam ještě projít a sáhnout na kámen z Měsíce. Koupili jsme si hot dog a pivko a čekali další hodinu a půl na tribuně. Postupně se setmělo.
Velké odpočítávací hodiny nefungovaly. Večerem nás provázel komentátor spolenčně s paní z velké obrazovky, kterou nám promítaly vedle tribuny přenos “z centra dění”. Start proběhl na čas. Celá noční obloha se najednou rozsvítila, ale zvuk dorazil až o několik vteřin později. Raketové motory duněly dle Martina specifickým zvukem. Za pár minut bylo po všem. Lidé se začali rozutíkat do přistavených busů.
Na samotné muzeum budete potřebovat minimálně půl den, je tam toho mraky (spíš den, někteří tam stráví i dny dva). Krásná je zahrada raket (Rocket garden) a prohlídka raketoplánu Atlantis (působivý vstup). Ve stejné budově, jako je Atlantis, jsme vyzkoušeli simulátor startu raketoplánu – dobře udělaný, rozhodně doporučuju! Co bylo v tomto muzeu jedinečné, byly originály všeho možného z historie cest lidstva do Vesmíru. Spací vaky z vesmírných raket, jídlo pro astronauty a mnoho dalšího. Odté doby jsem byla v dalších vesmírných muzeích (Cité de l’Espace v Toulouse, Techmania v Plzni) a všude mají pouze makety.
Cocoa beach a Hillsborough River State Park – den třetí
Ráno jsme se prošli na Cocoa beach včetně mola s obchůdky. Sjeli jsme ještě trochu na jih a vykoupali se na pěkné Tables beach (téměř bez lidí). A pak dali výborný oběd v The Tiny Turtle – karibská kuchyně.
Z východního pobřeží jsme přejeli na západní a ještě odpoledne stihli 6km trek v Hillsborough Rive State Park. Tam jsme také viděli v řece prvního aligátora. Na trek jsem si vyšla v sandálích asi kilometr před koncem se cesta proměnila v neprostupnou bažinu. Museli jsme se vrátit a trochu bojovali s časem a stmíváním. V tomto parku je také nádhernej koupák uprostřed lesa, toho času zavřen. Nocovali jsme v Sarasotě.
Myakka River State Park a Fort de Soto – den čvrtý
Po snídani jsme vyrazili do Myakka River State parku, zaplatili pár doláčů vstupné a vypůjčili kánoi. Mít na sobě celou dobu záchranou vestu je povinnost, z čehož jsme nebyli nadšení. Celí vzrušení z možnosti potkat aligátora jsme vyrazili na jezero. Nejdřív ho mylně viděli v každé vlnce, ale pak nám otrnulo a dali jsme si pivko.
V tu ránu se jeden objevil po levici, ale vůbec jsme ho nezajímali. Pádlovali jsme po obvodu jezera a potkali pár dalších aligátorů. Většinou se před námi potopili nebo odplavali pryč. Asi se není čeho bát – prý jedí jednou za tři týdny (to je malá pravděpodobnost, že to vyjde zrovna na vás :D) a taky si na tak velký tvory netroufnou (ale na psy jo). Za kánoi jsme platili za každou započatou hodinu. Kánoe v Myakka parku byl pro mě asi nej zážitek z Floridy.
Oběd jsme si dali v řetězci Fresh Kitchen – asi nejzdravější jídlo, co jsem v Americe zatím jedla. Namixujete si pochoutky dle vlastního výběru, hodně zeleniny. Tý mám vždycky v USA nedostatek.
Odpoledne jsme ještě dojeli na pláž do parku Fort de Soto (opět pár doláčů vstupné). Rozlehlá pláž s bělavým pískem a taky dost lidmi (ale byl víkend).
Tamiami Trail a plavba po Ten Thousands Islands – den pátý
Dopoledne jsme dojeli do Everglades City a v infostánku vyzvedli on-line koupené jízdenky na plavbu po Ten Thousands Islands – cena cca 40 USD. Plavba lodí trvala cca 90 minut a byla s výkladem. Viděli jsme rodinku delfínů. Poměr cena/výkon plavby nízký. Oběd jsme si dali v City Seafood – opět mořské plody a opět těžké vyhmátnout ty nesmažené. Ale dobrý!
Vydali jsme se dál po Tamiami trailu. Zastavii se na několika místech. V Big Cypress Swamp Welcome Center je prý možné vidět kapustňáky (EN: manatee, velcí vodní savci přezdívaní mořská kráva). My je tam ale neviděli. Za to jsme ale viděli několik aligátorů v H. P. Williams Roadside Parku. Je to v podstatě u silnice a s chodníčkem, takže pokud cestujete s někým méně pohyblivým nebo líným, tady je to bez námahy. V Ochopee jsem se vyfotila u nejmenší pošty na světě (taková budka, no).
Loop Road na Tamiani Trailu
Napadlo nás sjet z cesty na prašnou odbočku – na Loop Road. A byl to ten nejlepší nápad. Po cestě jsme několikrát stavěli a viděli jednoho obrovského aligátora a pak dokonce jednu aligátoří maminku s čtveřicí malých aligátorů na zádech.
A pak si Martin všiml cedule “yard sale”. Nedalo nám to a zastavili jsme. O chvíli později jsme už věděli, že se jedná o speak easy bar, kde se co víkend schází parta přátel a kolemjedoucích, v dřevěném přístřešku tu mají zásobu nejrůznějších značek piv, vína a tvrdého alkoholu, které prodávají za příznivé ceny. Dali jsme si.
A zrovna tu natáčelli floridští Youtubeři – nechali si od majitele vyprávět příběhy posledních lidí žijících na Loopu. Nocovali jsme v Miami.
Everglades a Miami Beach – den šestý
První půlden jsme strávili v Everglades parku. Prošli několik kratších treků. Už to ale nepředčilo zážitky předešlých dní. Ale pokud se sem chystáte, dejte určitě některý z Canoe Trails. Nám se na kánoi znovu nechtělo, ale musí to být paráda, místo pěšího treku plout.
Pak jsem Martina přemluvila na chvíli v outletu.
Odpoledne jsme se prošli po Miami Beach. Zaparkovali jsme v Ocean Drive na úrovni křižování s 4th St (u restaurace The Local House. Krom pláže jsme zkoumali barevné domy různých stylů a v průvodci si o nich četli. Po koupání jsme sedli do auta a vydali se vstříc zácpám. Abychom se jim vyhli, sjeli jsme do čtvrti Little Haiti. Bylo těsně před soumrakem, po ulici potulovali divní lidé a celkově to tu vypadalo strašidelně. Ano, ani jsme nevystoupili z auta. Nocovali jsme ve čtvrti Kendall a druhý den dopoledne nám to letělo zpátky domů.
Ubytování na Floridě
Jó, to nepříjemně leze do peněz. My jsme za každou noc platili cca 120-160 USD včetně daně a snídaně (pozor, často tam ukazují ceny bez daně). První noc jsme na jistotu vzali přes Booking.com – link na slevu 10 %, ale pak už rezervovali ze dne na den přes Hotwire.com – hotely tam na poslední chvíli prodávají pokoje za nižší cenu. Funguje to tak, že nevíte, který hotel za danou cenu dostanete. Pouze počet hvězdiček a hodnocení. Konkrétní hotel se vám ukáže až po platbě (před platbou vidíte, že to bude “jeden z těchto čtyřech hotelů” – většinou na nás vyšel ten nejhorší). My jsme brali 3-3.5 hvězdičkové hotely se snídaní. Většinou to byl Holiday Inn Express, jednou se povedl lepší – Country Inn & Suites by Radisson. Hotwire nás vyšel levněji než Motel 6 a bylo to se snídaní (i když hnousnou americkou, bez zeleniny).
Celý itinerář i s cenami hotelů najdete v nasdílené tabulce “Florida itinerary 2019”.
Cestovat jsem začala po maturitě v roce 2005, studovala jsem na Novém Zélandu, žila na Maltě, Madeiře, v Bretani a v Portu. Mluvím anglicky, francouzsky, hůř portugalsky a zcela základně čínsky. Cestuji pouze s příručním zavazadlem, dříve přes Couchsurfing, dnes přes Home Exchange. Se dvěma dětmi. Profesí jsem agilní koučka. Věnuji se také divadelní improvizaci.